Novinka: Výzkum 2025

Přehled novinek podle času

• 14/V 2025: Jelikož elektrárna najela na model, kdy odpoledne spotřebovává přebytky z fotovoltaických elektráren, je praqvděpodobné, že za slunného dne bude odpoledne vyčerpáno. Přizpůsobení se tomuto režimu nám usnadní plánování dalších akcí. Po půl měsící tak byla lokalita Topoly navštívena znovu, tentokrát bylo vyčerpáno téměř na minimum. Objevily se tak další kosti - např. žebro, prstní článek nosorožce a zlomek čelisti nosorožce. Artefakt pouze jeden a dále pak nějaká keramika. Navštíveny byly i Plevovce, kde moc nálezů nebylo a je tak zřejmé, že aktuálně nedochází k narušování nějakých významných archeologických situací.
• 30/IV 2025: Po několika neúspěšných návštěvách se po téměř dvou měsících zase zadařilo trefit se do nízkého stavu hladiny. Tentokrát se akce zaměřila na Topoly, kde se podařily najít další dvě fosilní kosti a několik radiolaritových artefaktů. Kosti byly s opětovným nástupem hladiny vyzvednuty a místo nálezu skončilo zase na nějakou dobu nedostupné pod vodou. Dokonce byly zdokumentovány i pozůstatky nějaké kůlové stavby.
• 10. a 12/III 2025: Dvě výpravy na pláže byly tentokrát úspěšné - zachytili jsme odpolední peaky a hladina byla snížena, i když ne na úplné minimum. Zatímco na Plevovcích a Hřebci jsme nic moc nenašli, na pláži v poloze Topoly jsme byli velmi úspěšní - podařilo se nám objevit fosilní kosti a ojedinělé artefakty. Nejprve jsme na první návštěvě vyzvedli lopatku koně spolu se zlomkem další dlouhé kosti středně velkého savce a několika dalšími neurčitelnými úlomky, poté, během druhé návštěvy, kdy byla hladina níže, jsme objevili další zlomek dlouhé kosti středně velkého savce a mamutí kel, jehož délka dosahovala přibližně 1,5 m. Kel se bohužel rozpadal, takže se podařilo vyzvednout pouze část a spustu úlomků - bylo nutno pracovat rychle, protože hladina začala stoupat. Nalezeno bylo také několik štípaných kamenných artefaktů, mezi nimiž zaujmou dva radiolarity, které by mohly naznačovat přítomnost předneolitického osídlení. Bylo získáno i několik keramických střepů.
• V únoru jsme realizovali několik návštěv Plevovců a okolních pláží, ale vysoký stav vody průzkum neumožnil.
• Děkujeme všem spolupracovníkům a sympatizantům za přízeň v roce 2024 a přejeme hodně úspěchů do roku 2025. Jak se již stalo tradicí, zde je odkaz na stažení kalendáře na rok 2025, tentokrát s expedicí na raftu.
• 24/IX 2024: Nakonec jsme se rozhodli vyuzit i druhou letosni odstavku a vyrazili jsme s raftem prozkoumat pláže mezi Plevovci a hrází Dalešické přehrady. Ojedinělé nálezy byly získány z plážičky na rozhraní katastrů Slavětic a Skryjí v trati Zabitý, více pak v již dříve známé poloze Topoly. Vytrvalý déšť pak již znemožnil průzkum polohy Hřebec, protože svahy byly neschůdné. Několik nálezů bylo získáno i z Plevovců. Průzkum poloh po proudu mezi Plevovci a hrází VD Mohelno byl negativní. Mimo již známou, ale poměrně strmou pláž naproti čerpací stanici byla navštívena i menší pláž v poloze Nad hamrem, přibližně 1,3 km po proudu.
• 14/IX 2024: Ačkoli všichni s obavami hledí na hladiny řek, mě zaujala informace o preventivním odpouštění přehrad. A na datech Povodí Moravy je patrné odpouštění Dalešické přehrady, oproti běžným 5 kubíkům jich odtéká skoro 60. A adekvátně klesá hladina, Lavičky by měly být nad vodou. Vzal jsem auto a ihned vyrazil. Po roce, kdy noha archeologa na lokalitu nevkročila, byl opět možný průzkum. Nakonec jsem tam strávil více než hodinu a pomalu ustupoval před stoupající hladinou – povodňová vlna pomalu nastupovala. Nálezově bohužel nic moc, voda ustoupila příliš rychle a celou plochu pokrývala vrstva rozplavených sedimentů. Ale do budoucna se ukazuje, že na podobné chvíle je třeba být dopředu připraveni.
• 24-26/VI 2024: Využili jsme odstávky a provedli jsme výzkum. Nejprve jsme se cestou na lokalitu zastavili na mezolitické lokalite u Jezera a prozkoumali 1 m čtvereční ornice, odkud jsme získali přes 20 artefaktů. Pak jsme se utábořili na Plevovcích a další den ráno provedli důkladný průzkum pláže a přiléhajících koryt. Následně jsme začistili plochu v sousedství loni zkoumané plochy AC1. Následně jsme asi 3 m čtvereční prozkoumali a proplavili. Výsledkem byla drobná kolekce artefaktů. Další den (po zaplavení) už se do začištěné plochy opět zakousla eroze. Využili jsme i raftu, který nám umožnil návštěvu a průzkum pláží v polohách Hřebec a Topoly, kde jsme získali zejména neolitický materiál. V rámci akce Archeologické léto nás navštívili zájemci z řad veřejnosti a na lokalitu se vypravili i redaktoři ČT a Českého rozhlasu.
• 22/I 2024: První, částečně úspěšný pokus o návštěvu Plevovců. Jelikož se čerpání zastavilo těsně před finále, byla oblast kamenných struktur za svítání stále pod vodou. Byl proveden průzkum koryt a plochy nad koryty s výsledkem, že byly získány jen ojedinělé artefakty. Aktuálně tak nedochází k rozplavování výraznější koncentrace nálezů. Zajímavý nález byl učiněn v prostoru AC2, kde byl nalezen zlomek větší dlouhé kosti (zřejmě koně) přibližně 7 m od jižního profilu výzkumu. Kost je silně korodovaná, rozpadá se a zřejmě nebude obsahovat kolagen nutný k datování. Byla získána ze stratigrafické úrovně odpovídající hlavnímu nálezovému horizontu v AC2 a zřejme tedy s touto strukturou bude souviset.

---

• Děkujeme všem spolupracovníkům a sympatizantům za přízeň v roce 2023 a přejeme hodně úspěchů do roku 2024. Jak se již stalo tradicí, zde je odkaz na stažení kalendáře na rok 2024 s pohledem z Plevovců na JE Dukovany.
• 20/XI 2023: Akademie věd schválila společný projekt s Krajem Vysočina a to na léta 2024-2026! Název je „Střední Pojihlaví jako součást historické stezky spojující Českomoravskou vrchovinu s jihomoravskými úvaly“. Cílem bude rozšířit naši zájmovou oblast na celý prostor Vodních děl Mohelno a Dalešice.
• 16/XI 2023: Další návštěva Plevovců. KSF byla sice při svítání ještě částečně nad vodou, ale celou pláž pokrývalo jemné blátíčko, takže průzkum nebyl možný. Ani návštěva protilehlého Hřebce tentokrát nálezy nepřinesla. Na Lavičkách bylo také jen pár artefaktů, mezi nimi ale čepelka s otupeným bokem a oboustrannou příčnou retuší - obdélník.
• 26/X 2023: Před svítáním jsem vyrazil na kontrolu Plevovců, ale opět nebylo úplně vyčerpáno a ještě za tmy se začalo napouštět. Než vyšlo slunce, už byla zatopena celá oblast kamenných struktur. Pár nálezů bylo v korytech, ale potvrdilo se, že koryta aktuálně žádnou nálezově bohatou polohu nenarušují. Nejvyšší část lokality byla pokryta naplaveným dřevem a možnosti průzkumu tak byly značně omezeny. Mezi stromy je to rozryté od divočáků, takže až to tam pořádně promyje voda, bude dobré to tam prozkoumat.
• 6/X 2023: Po dlouheé době jsme navštívili Lavičky. Lokalita byla vzhledem k nízkému stavy vody přístupná, ale její horní část ale byla zatrasvněna a spodní část pokryá jemným bahnem. Ale i přes to jsme několik artefaktů našli. Zdokumentovali jsme výkop porušující intaktní sediment (dětská hra na pláži?) a v jeho blízkosti jsme zachytili jádro v intaktním sedimentu. Zdokumentovali jsme i obnaženou skalní stěnu, která mohla tvořit převis.
• 27/VII 2023: Nakonec jsem se rozhodl částečně využít i druhou plánovanou odstávku a prozkoumat prostory, kteté byly při minulé odstávce zatopeny. Prozkoumán byl jeden subsektor u KSF a dva další v prostoru mezi KSD a KSE. Sondování pod KSF pomocí bodce neodhalilo žádnou další strukturu - tedy alespoň do hloubky 25 cm. Průzkum výplně východního koryta byl až na pár střepů negativní, což ukazuje na kvalitně provedenou práci při plavení jeho obsahu během minulé odstávky. Bude zajímavé sledovat, za jak dlouho a v jakém místě se tam zase objeví artefakty. Celodenní snížení hladiny umožnilo i průzkum protilehlého návrší Hřebec, kde ale tentokrát nebyl žádný artefakt nalezen.
• 11-13/VII 2023: Plánovaná odstávka umožnila výzkum. Nejspodnější část lokality ale zůstala po celou dobu zaplavena. Bylo tak prokopáno pouze několik sektorů mezi KSD a KSE. V okolí struktur byl proveden geomagnetický průzkum s cílem odhalit ohniště. Byla prozkoumána plocha nad KSE, okolí KSD a KSF bylo pod vodou. Z důvodu vyššího stavu vody jsme zřídili dvě pracoviště ve vyšších partiích lokality. Nejprve jsme plavili štěrk zachycený na dně východního koryta a poté jsme otevřeli plochu sousedící s AC1. V korytě nic zajímavého nebylo, ale z AC1 jsme získali drobnou kolekci artefaktů a zjistili jsme, že koncentrace pokračuje jižním směrem. Výzkum navštívili zájemci v rámci akce Archeologické léto.
• 16/VI 2023: Další předvýzkumová návštěva Plevovců. Tentokrát odpoledne na několik hodin. Průzkum v okolí kamenných struktur negativní, ale alespoň se zdokumentoval aktuální stav těsně před výzkumem. Na základě tohoto průzkumu se bude v nejbližších dnech ladit strategie červencového výzkumu. Pokračovalo také proplachování štěrků ve východním korytu - opět několik zajímavých nálezů, které se hlásí nejspíše k ojedinělým dokladům pozdního paleolitu / mezolitu.
• 4/VI 2023: Na Plevovcích tentokrát odpoledne klesala hladina, až se objevily struktury nad vodou. Jelikož už po několikrát nálezy nestály za řeč, proplavilo se několik kýblů štěrku z východního koryta. Výsledkem byla kolekce několika artefaktů, z nichž za pozornost stojí dva křišťálové artefakty (naznačující aktivity souvisejici se strukturami) a série 4 krátkých trapézek z neolitu.
• 25/V 2023: Na Plevovcích nevyčerpáno, tak jsem alespoň posbíral artefakty na lokalitě Dukovany 8.
• 28/IV 2023: Na Plevovcích se provedla revize viditelných hřebíků, aby se urychlilo vyměření čtverců pro letní výzkum. Nalezeno bylo pouze minimum artefaktů.
• 25/III 2023: Další návštěva Plevovců, kam jsem si odskočil z výzkumu rondelu, když jsem zjistil, že bylo odpoledne včerpáno. Takto nyní vypadá KSF a takto AC2.
• 16/II 2023: Návštěva Plevovců, ale po příjezdu už byla většina zatopena. Podařilo se ale natočit alespoň další přicházející vlnu, která způsobila vír v prostoru AC2.
• Jako obvykle přikládáme PF a kalendář na rok 2023.
• Server AÚ, na kterém stránky běží, se staly terčem hackerského útoku a byly prpoto několik měsíců nedostupné. Byly sice obnoveny, ale ne všechny návštěvy Plevovců byly zaznamenány. Doplněny tak byly pouze ty nejdůležitější, ze kterých byla pořízena fotodokumentace.
• 1/XII 2022: Návštěva Plevovců, na ploše jen ojedinělé nálezy. Přístupová cesta značně poškozená těžbou dřeva.
• 12/IX 2022: Po několika neúspěšných pokusech se podařilo ještě před svítáním konečně navštívit vyčerpané Plevovce. Žádné zásadní nálezy získány nebyly a to ani z rozplavených hromad sedimentu ze studánky. Dva kusy byly nalezeny na Hřebci, Lavičky vyšly tentokrát naprázdno.
• 17/VIII 2022: Návštěva Plevovců, nejvyšší část byla zarostlá, spodní část byla zatopena. AC2 a okolí silně erodováno. Pouze pár nálezů v korytech a ACI. Lépe bylo na nedaleké mezolitické lokalitě.
• 31/VII 2022: Hladina vody je zřejmě vlivem sucha na nižší úrovni, takze Lavičky jsou aktuálně nad vodou. Dá se přejít na ostrov. Voda kolísá jen v prostoru úzké šíje, vyšší partie svahu jsou zarostlé. Přesto bylo na lokalitě pár nevýrazných artefaktů nalezeno.
• 12-13/VII 2022: Druhá fáze výzkumu. Ráno vyčerpáno, po vykýblování vody ze sondy jsme začali rozšiřovat plochu do míst, kde se na základě analýzy plošné distribuce zdálo, že by mohly nálezy pokračovat. Taktéž jsme řešili tvar a typ studánky - nakonec se ukázalo, že tato (na rozdíl od předchozí u KSD) neměla výraznější odtokový kanálek. Odstávka se nakonec protáhla až do 17 hodin, což nám umožnilo prokopat všechny plánované sektory. Poté došlo k zatopení. Další den ráno jsme už jen doplavili zbylé kyblíky sedimentu a přesunuli jsme naši pozornost na výše položené AC2. U koncentace AC2 jsme nejprve (den dopredu) skryli další 3 metry čtvereční v místě, kde nálezy pokračovaly do profilu. Poté jsme za neustálého vyvěrání vody vybrali a proplavili celou nově odkrytou plochu.
• 27-30/VI 2022: Avizovaná krátkodobá ranní odstávka elektrárny umožnila na Plevovcích provést plánovaný výzkum předpokládané kamenné struktury KSF. Nicméně se ukázalo, že struktura byla z větší části porušena mladším zásahem - podobně jako v případě nedaleké struktury KSD zde byla vyhloubena studánka, která se v ploše rýsovala jako oglejená plocha. Jejím výzkumem (byla kompletně prokopána) nebyl získán přesvědčivý datovací materiál. Ojedinělá mikročepel z plazmy ale může naznačovat neolitické stáří. Druhý den jsme po vybrání vody ve výzkumu pokračovali. Odstávky se z plánovaných 4 hodin prodloužily, což nám nakonec umožnilo kompletně prozkoumat - tj. prokopat a proplavit plochu o rozměru 4 x 3,5 m. Nakonec byla lokalita opět zatopena a na základě analýzy plošného rozptylu získaných nálezů zvážíme případné rozšíření zkoumané plochy.
• 30/V 2022: Téměř po dvou měsících byly návštíveny Plevovce. Ranní snížení hladiny bylo využito k dokončení vytýčení plochy pro výzkum KSF. Hřebíky, které jsme posledně zarazili na doraz, vyčnívaly 4 cm - asi tolik k erozi. Původní kameny, které jsme léta fotili, byly odplaveny, vystouply ale další. Na ploše a v korytech bylo nalezeno jen několik nevýrazných artefaktů. Jedinou vyjímkou je kombinace karenoidálního škrabadla s klínovým rydlem na masivním úštěpu z valounu radiolaritu ve východním korytě - další důkaz aktivit souvisejících s kamennými strukturami v tomto prostoru. Přístřešek byl vyplaven a pro přespání je aktuálně nepoužitelný. Další dva artefakty (jeden z nich nízké škrabadlo) byly nalezeny na protilehlém břehu na Hřebci (Dukovany). Několik artefaktů bylo získáno z lokality Dukovany VIII.
• 5/IV 2022: Ráno, ještě před rozedněním, za úplné tmy, pouze s čelovkama na hlavách, jsme s Klárkou dorazili na Plevovce a mezi pátou a šestou hodinou jsme využili snížené hladiny a vyměřili síť pro letošní výzkum v prostoru předpokládané kamenné struktury KSF. Takže při odstávce v červnu se nebudeme muset zdržovat vyměřováním a bude možné hned zostra začít. Alea iacta est! Současně jsme provedli povrchový průzkum a zdokumentovali stav AC2.
• 16/III 2022: Jelikož Dalešická přehrada se dále napouští, byl podniknut ještě jeden výlet na lokalitu Lavičky. Tentokrát už byla nad vodou jen částečně a hladina navíc začala po příjezdu mírně stoupat. Nalezeno bylo i přes to 15 artefaktů. Otázkou je, jestli to nebyla na nějakou dobu poslední návštěva lokality. Pokus o proplavení naplaveného písčitého sedimentu byl neúspěšný - v 80 litrech nebyl žádný artefakt nalezen.
• 24/II 2022: Ráno za východ slunce návštěva Plevovců - bohužel spodní partie pláže již byla pod vodou. Škoda spadlého stromu, který zatarasil příjezdovou cestu a způsobil opožděný příchod na lokalitu. Zdokumentoval se alespon profil AC2, z něhož bylo vytaženo klínové rydlo. Ale i z této polohy mě brzy vyhnala nastupující hladina, která tentokrát měla sílu příboje. Výhodou je, ze nádrže VD Mohelno a Dalešice jsou propojené a fungují jako přesýpací hodiny - když je dole zaplaveno, nahoře je naopak nižší stav. Na Lavičkách bylo zřejmé, že hladina už stoupla a zaplavuje sedlo s lokalitou. Oproti Mohelnu byla hladina zamrlá a při snižování vody se rozléhalo hlasité praskání. První artefakty jsem dobýval pod ledem, ale pak roztálo. Podařilo se zdokumentovat způsob eroze, kdy rozvlněná hladina vytváří pásy rozvolněných hlinito-písčitých naplavenin, ve kterých je možné sbírat artefakty. Nakonec jich bylo nalezeno 31.
• 17/II 2022: Pokračujeme v inventarizaci a zpracování hrubotvaré industrie z KSD. Opět se podařilo poslepovat sérii rozbitých podložek.
• 9/II 2022: jsme vyrazili poprvé do terénu a několik artefaktů jsme získali z lokality Lavičky.
• 1/II 2022: Na vyhlídce nad nezatopeným údolím Jihlavy.

---

• Pro naše příznivce je zde kalendář na rok 2022 s motivem výpravy na kramolínské hradisko.
• Pro naše příznivce je zde PF 2022 s motivem přílivové vlny na pláži na Plevovcích..
• 20/XII 2021: Poslední výjezd v roce 2021. Zdokumentovali jsme erozi na Plevovcích a navštívili Lavičky. Na obou lokalitá jsme našli po několika artefaktech.
• 26/XI & 8/XII 2021: Dvě výpravy na kramolínské hradisko. S pomocí raftu jsme dopluli na hradisko Kramolín, jehož nejvyšší partie je aktuálně z důvodu dočasného snížení hladiny VD Dalešice (vynucené opravou hráze) nad vodní hladinou. První výprava proběhla za silného sněžení, druhá za polojasného mrazivého dne. V oba dva dny nebyl pokles hladiny ideální, vždy se zastavil (poprvé na kótě 373 m, podruhé na kótě 373,6 m, vrcholová kóta hradiska je 377,7 m). I tak ale byla obnažena část pláže, která nebývá běžně přístupná. Povrch zde byl z velké části tvořen keramickými střepy v doprovodu kamenných artefaktů. Získána byla větší kolekce archeologického materiálu z různých období pravěku i středověku. Prokazatelně paleolitické nebo mezolitické artefakty ale získány nebyly.
• 8/XI 2021: Vyrazili jsme prozkoumat lokalitu Lavičky. Zaměřili jsme 30 artefaktů a v místě koncentrace vyhloubili zjišťovací sondu. Artefakty nejsou jen v povrchové vrstvě, ale byly získány i z glejového sedimentu ve svrchní části profilu, ojediněle i ze svahového sedimentu níže. Pokud by se podařilo najít polohu s vyšší hustotou nálezů, mohla by to být zajímavá, zřejmě pozdněpaleolitická lokalita.
• 4.-5. XI 2021: Na chalupě jsme uskutečnili plavící akci a zbývajících 20 pytlů sedimentu z Plevovců jsme s vypětím všech sil úspěšně vyplavili. Nakonec jsme museli doplavovat i po setmění s čelovkami na hlavách, ale pro letošek je hotovo.
• 2/XI 2021: Na pátou za tmy příjezd na lokalitu a s čelovkou se vykopaly a proplavily zbývající sektory na jihozápadním nároží. Obdélník se tak uzavřel na rozměrech 6x4,5 m. Krátce po svítání už se sonda zase zatopila. V horní části lokality leželo spousta naplaveného dříví a listí, takže zbírat se nedalo.
• 7/X 2021: Příjezd opět za svítání, hladina dole, podařilo se odtěžit 6 subsektorů. Brzy ale zase nastal příliv a posledni subsektory už se vytahovaly z vody, která sondu brzy zalila. Za dopoledne se většina kýblů proplavila, jen 5 jich bylo odvezeno na pozdější proplavení. Každopádně se ale podařilo zarovnat severní a východní okraj sondy a zbývají případně dva subsektory na jihozápadním nároží sondy. Prokopaná plocha tak má úctyhodný rozměr 4,5 x 6 m.
• 29/IX 2021: Příjezd na lokalitu ještě dlouho před rozedněním, ale již bylo vyčerpáno. S čelovkou jsem natěžil 15 kýblů (3 sub-sektory). S rozedněním začalo plavení, bohužel další subsektory se už nezvládly, protože krátce po východu slunce (ca 7:50) bylo opět vše zaplaveno.
• 22/IX 2021: Ráno bylo vyčerpáno a těsně před zaplavením se zvládly natěžit dva subsektory (tj. 10 kýblů) a ty pak následně proplavit. Získány byly pouze ojedinělé nálezy.
• 20/IX 2021: Nevyčerpáno, tak jsme se věnovali zdrojům plazmy na lokalitě Dukovany-Vinohrádky. A na katastru Mohelna jsme objevili zřejmě novou mezolitickou lokalitu.
• 10/IX 2021: Ráno nebylo úplně vyčerpáno, takže do prostoru kamenných struktur jsem se nedostal. Proběhla alespoň kontrola AC2, kde zkoumaná plocha je zaplavena jemným bahnem, profil místy odpadává, ale drží, a halda sedimentů odolává erozi.
• 4-5//VIII 2021: V další plánované odstávce jsme pokračovali v odebírání tří sektorů v prostoru KSD a KSE. Hlavním cílem ale bylo tentokrát odkrytí plochy 1,5 x 5 m na AC2. Vzhledem k proloužení odstávky do pozdních odpoledních hodin se podařilo plánovanou plochu prokopat. Kameny nakonec netvoří souvislý kruh, takže k interpretaci situace bude muset být využita analýza plošné distribuce. Na druhý den nám zbylo pouze 23 kýblů se sedimenty, které zůstaly přes noc zaplaveny. Voda je nejen nevzala, ale ani nepoškodila sediment v nich. Vzhledem k intenzivním srážkám jsme dokončili plavení a ve výzkumu jsme již nepokračovali.
• 30/VII 2021: Ráno jsme opět vyrazili na Plevovce a dobrali 3 sektory v prostoru studánky. Poté jsme pokračovali ve skrývce AC2, kterou jsme téměř dokončili. Je tak připravena na rychlé zahájení výzkumu možného obydlí obloženého věncem z kamenů(?) v prvním srpnovém týdnu. Tak se nechme překvapit.
• 16/VII 2021: Ráno jsme vyrazili na Plevovce s cílem dobrat další čtverce v KSD. To se podařilo a většina čtverců sousedících s dříve odkrytou studánkou byla prokopána a proplavena. Pokračovali jsme také s přípravami AC2 - snižování terénu pro srpnový výzkum. Při té příležitosti jsme nalezli depot tří čepelových jader, který ovšem byl stratigraficky situován o něco výše než hlavní nálezový horizont. Před polednem bylo vše zaplaveno. Jo a máme trička s logem výzkumu.
• 6-9/VII 2021: 6. odjezd na lokalitu a příprava výzkumu. 7. vyčerpáno a zahájeno rozšíření KSD severním směrem. Většinu času zabrala preparace studánky. Bohužel nebyl získán žádný materiál a tak stáří kameny vyskládané struktury zůstává nevyřešeno. V odvodňovacím korýtku byly střípky z neolitu a novověku, může se však jednat i o kontaminaci - podobně jako v případě artefaktů pocházejícíéch z naručených kamenných struktur KSD a KSE. 8. bylo vyčerpáno přesně na úroveň našeho výzkumu, který byl zaplaven a nebylo tak možno v něm pokračovat. Přesunuli jsme se tedy výše ke koncentraci AC2. Zdokumentovali jsme eroxi profilu od posledního výzkumu, která místy činila až 10 cm. Odebrali jsme půl metru po celé délce profilu. Pak jsme byli zaplaveni. Druhý den jsme odebrali dalšího půl metru. Zachyceny byly kameny, které strukturu vymezují. Prostorová distribuce nálezů naznačuje, že jde zřejmě o vymezení obvodu obydlí s centrálním ohništěm. Bohuže vzhledem k charakteru lokality není možnost odkrýt celou strukturu bv ploše - výzkum může probíhat pouze po úzkých pásech. Po dokončení výzkumu bude struktura domodelována podle dokumentace.
• 3-5/VII 2021: Byly proplaveny nashromážděné pytle se sedimentem z Plevovců (okraje KSE) na chalupě v Ústí.
• 2/VII 2021: Krátká návštěva Plevovců. Vyčerpaná přehrada umožnila vytyčení plochy výzkumu. Současně byly odebrány k proplaveni další dva subsektory na okraji KSE.
• 17-18/VI 2021: Poprvé se nezadařilo, ale podruhé bylo ráno vyčerpáno a s vycházejícím sluncem byly dobrány dva zbývající plánované subsektory, čímž byl výzkum jižního okraje KSE dokončen. Brzy přišly vlny a hladina se pozstupně začala zvedat. Podařilo se ale ještě vyměřit plochu výzkumu na červenec (tzv. "studánku") i okraj KSA. Následně hladina zalila i KSD.
• 9/VI 2021: Ráno bylo vyčerpáno a do okamžiku, kdy se slunce přehouplo předs hranu údolí, byly nakopány sedimenty ze tří subsektorů. Později, až se proplavením sedimentu uvolniky kýble, byl nakopán ještě jeden. Předběžně se dá výzkum shrnout, že přestože bude třeba ještě prokopat alespon jeden či dva subsektory východním směrem, KSE jižním směrem nepokračuje. Předběžný celkový plán KSE tak dostává rálné obrysy. Při průzkumu východního koryta byl v prostoru AC2 naleze ojedinělý artefakt stratigravicky podstatně výše (u špachtle v profilu). Tato stratigrafická úroveň odpovídá úrovni, kde jsou artefakty nalézány v sousedním korytě (v prostoru pařezu na fotografii). Porovnáním se snímkem z března je možné sledovat postupnou erozi profilu (artefakt tehdy nebyl vidět, k jeho obnažení muselo dojít v průběhu uplynulých tří měsíců).
• 4-5/VI 2021: Byly proplaveny zbývající pytle se sedimenty. Nálezů bylo poskrovnu, takže se dá říct, že výzkum laloku s nálezy, který vybíhá z KSE severním směrem, je ukončen.
• 2/VI 2021: Po několika neúspěšných pokusech se podařilo trefit do odpolední chvilkové odstávky a pokračovalo postupné odebírání sektorů při severním okraji KSE. Část materiálu byla proplavena na místě, část bude plavena o víkendu. Předpokládáme, že okraj KSE se vyrýsuje detailněji. Pokud nálezy budo stále pokračovat, bude KSE ještě o pul metru rozšířena. Podobně jako severním směrem (modře) během následujících návštěv rozšíříme KSE jižním směrem.
• 27/V 2021: Druhý den probíhala neočekávaná odstávka, takže bylo vyčerpáno. Za svítání bylo vytyčeno několik sektorů na severním okraji KSE. 6 jich bylo vykopáno, 17 kýblů proplaveno během dne na místě a 15 transportováno mimo lokalitu na pozdější doplavení. Předběžná analýza vyplavených vzorků naznačuje, že nálezy tímto směrem pokračují - i když jejich hustota je nízká. Snížená hladina umožnila i začištění prostoru KSA a vytyčení jejích rohů - to umožní průzkum sektorů při severním okraji struktury během plánované akce. Připovrchovém průzkumu byl nalezen pozdně paleolitický moikrohrot.
• 5/V 2021: Ráno před svítáním opět vyčerpáno, což umožnilo nakopat 10 kýblů a dokončení propojovacího kanálu. V 6:00 začali napouštět, takže s kýbly ústup před stoupající hladinou. Podařilo se ale vše vyplavit, ale nalezen byl pouze jeden artefakt. Nicméně kanálek rychle odvodnil KSD a je tak plně funkční.
• 27/IV 2021: Ráno se svítáním bylo vyčerpáno a hned jsem se dal do práce. Byl dokopán 1 subsektor u KSD a následně dva subsektory z plánovaného propojovacího kanálu mezi KSD a KSE. Za dvě hodiony bylo vse opět pod vodou.
• 15/IV 2021: Ráno s východem slunce jsem konečně viděl vyčerpané Plevovce. Okoli KSD a KSE je ohoblovane, z potenciálního KSF stále trčí jen dva kameny. Par nálezů jsem sice poosbíral v AC1 a korytech, jeden dokonce i v lese kousek od byvale latríny (mikrojádro z rohovce typu Olomučany), ale hlavním výsledkem bylo proplavení subsektoru P14d (získán ale byl jen jeden kousek plazmy). Víc kýblů na plavení se bohužel nedalořilo nakopat, protože voda rychle nastoupala.
• 9/III 2021: Návštěva Plevovců po dvou měsících. Bohužel ráno nebylo úplně vyčerpáno, takže struktury byly pod vodou. Zdokumentována alespoň byla pokračující eroze v korytech (prohlubování a zejména rozšiřování). Pokračující eroze je dobře patrná na hřebících v profilu AC2, pokud se porovnají s předchozím snímkem.
• 22/I 2021: Poté, co slezl sníh a rozmrzla zem, zahajili jsme průzkumy. Tentokrát jsme se zaměřili na epigravettskou lokalitu Kunovice - V úzkých, kde jsme v prostoru povrchového klastru nálezů vyhloubili 6 sond. Všechny sondy pod ornicí odhalily pouze svahové sedimenty bez nálezů.
• 8/I 2021: První průzkum Plevovců v roce 2021. Cesta byla rozbahněná a zasněžená. Až dolů jsme si autem netroufli, takže po dlouhé době jsme opět absolvovali procházku po skalním hřebeni. Nicméně voda byla někjakou chvíli ještě na minimu, což umožnilo průzkum prostoru kamenných struktur. Zajímavé nálezy byly ale pouze v prostrou AC1. Ojedinělý osekaný kus křemene (bez dalších nálezů) byl získán z intaktních sedimentů v prostrou odbočky u východního koryta. Nedaleko byl již dříve vyzvednut valoun amfibolitu (ten byl ale stratigraficky poněkud hlouběji).
• Pro naše příznivce je zde kalendář na rok 2021 s motivem Plevovců.
• Pro naše příznivce je zde PF 2021 s motivem výzkumu KSD&KSE.
• Nedostali jsme grant, takže v roce 2020 budeme pokračovat v rozpočtovém provizoriu.
• 20/IX 2020: Znovu na kontrole Plevovců. Při východu slunce byly sondy po strukturách nad vodou. V prostoru možné struktury KSF byl z intaktního sedimentu vyzvednut drobný úštěpek eratického silicitu. V prostoru AC2 eroze v profilu odhalila kámen, který navazuje na dříve vyzvednutou skupinku kamenů a může tak představovat pokračování této struktury (ohraničení ohniště?). V západním korytě pokračující eroze narušila zřejmě další neolitický zahloubený objekt.
• 13/XI 2020: Zaměřili jsme se tentokrát na další lokalitu dotovanou do LGM - Stránskou skálu IV. Vyhloubili jsme zde dalších 5 sond (s rezestupem po 10 m), abychom ověřili pokračování nálezové situace jihovýchodním směrem. Jedna ze sond byla pozitivní a získali jsme zni jeden artefkakt v doprovody několika koňských kostí (lopatka, prst, žebra). Nálezy byly ve spraši v hloubce 110-120 cm. Sondáže s cílem vybrat nejvhodnější místo pro případný revizní výzkum budou pokračovat.
• 9/X 2020: Ráno jsme opět navštívili Plevovce, abychom provedli důkladný průzkum koryt. Téměř nic jsme ale nenašli.
• 22/IX 2020: Rozhodli jsme se využít letošní poslední krátkodobou odstávku a brzy ráno dojeli na lokalitu. Cílem bylo prozkoumat pás 0,5 x 4 m při severním okraji plochy. To se brzy podařilo a po zbytek dne jsme plavili nakopaný materiál (64 kýblů). Začistili jsme též oglejené korýtko, které je zřejmé na severním i východním profilu. Při čištění profilů jsme na okraji korýtka ve gleji odhalili valoun ortoruly (stratigraficky podstatně výše než dlažba, zřejmě součást nějaké mladší struktury související s korýtkem).
• 10/IX 2020: Ráno jsme dojeli na lokalitu a za neustálého kýblování přitékající vody jsme nakýblovali 3 subsektory na jižním okraji zkoumané plochy. Více neumožnilo brzké zatopení sondy stoupající hladinou přehrady. Na základě předběžného plánu jsme zde předpokládali možné pokračování nálezů. Materiál jsme proplavili a pokračování nálezů jsme nepotvrdili. Po zatopení jsme prozkoumali další sektory v koncentraci AC2. Následně jsme doplavili všechen materiál z KSD, který byl uložen od červencového výzkumu.
• 9/IX 2020: Proplavili jsme další várku pytlů z KSD.
• 7/VIII 2020: Proplavili jsme dalších 10 kýblů z KSD, zbývá jich ještě odhadem něco přes 50.
• 6/VIII: 2020: Rozhodli jsme se uspořádat druhý pokus o pokračování výzkumu KSD. Nicméně ráno nebylo úplně vyčerpáno, sondy KSD a KSE byly zřetelné kousek jen od břehu. Dalo se k nim i dojít, ale nedalo se nic dělat. Zaměřili jsme se proto na koncentraci AC2, která bylo nad vodou. Postupně jsme vykopali 4 subsektory a nalezli dvě zajímavé situace - osamělou amfibolitový plochý valoun na severním okraji a na jižním okraji zkoumané plochy velkou desku ortoruly, která překývala plochý a protáhlý valoun amfibolitu. Nakopali jsme 23 kýblů sedimentu, které jsme vynosili a do večera proplavili.
• 4/VIII 2020: Po měsíci jsme s Marcelem u příležitosti další krátkodobé odstávky navštívili Plevovce, ale počasí nám tentokrát nepřálo - cesty byly obtížně sjízdné a asi do 8 hodin intenzivně pršelo. Když déšť začal přecházet do mrholení, vyrazili jsme na lokalitu. Přestože jsme plánovali odkrytí několika sektorů, nebylo to vzhledem k situaci možné - sonda byla plná vody a jižní okraj byl podmáčený. V bezprostředním okolí obnažených kamenů jižně KSE (vzdálenost činí 6 m) byly nalezen artefakt v intaktním sedimentu. Kameny tedy zřejmě opravdu indikují další strukturu, kterou označujeme KSF. Voda ale rychle stoupala a po 9. hodině došlo k zaplavení sondy KSD. Prozkoumali jsme proto koryta a objevili několik artefaktů v prostředním korytě, kde již dříve byly nalezeny artefakty v intaktním sedimentu. Tentokrát byla nalezena středová část větší rovné čepele. Obdobně jsme nalezli další artefakty v intaktním sedimentu v prostoru AC1. Po 11. hodině již voda zatápěla i koryta, tak jsme promoklí průzkum ukončili. Ještě jse udělal foto zatopených Plevovců z protějšího břehu - z kříže pod Rabštejnem a z Rabštejna.
• 3/VII 2020: V poledne jsme přijeli na lokalitu pro zbývající pytle - je jich 105. Lokalita už byla zase pod vodou.
• 2/VII 2020: Ráno opět vyčerpáno a pokračovali jsme v rozebírání struktury. Se stoupající hladinou za zády jsme narychlo rozebírali poslední sektory a těsně než hladina dosáhla sondy, bylo hotovo. Zalití přišlo vzápětí. Náš sehraný tým se těší na další odstávky!.
• 1/VII 2020: Ráno bylo opět vyčerpáno, tak jsme po vybrání vody mohli pokračovat ve výzkumu, který značně ztěžovala vzlínající voda. Postupně byla rozebírána kamenná struktura a zkoumám sediment pod ní. Pracovali jsme až do úplného zaplavení.
• 30/VI 2020: Ráno v 6 hodin byla voda odčerpána a lokalita nad vodou. Započali jsme proto urychleně s odkryvem KSD. Osdtávka se protáhla do večera, takže jsme v odpoledních hodinách odkryli a zdokumentovali téměř celou strukturu KSD.
• 29/VI 2020: Odpoledne jsme přijeli na lokalitu, která byla celá pod vodou.
• 9/VI 2020: Se svítáním jsme dojeli na lokalitu a poprvé jsme mohli sledovat ustupující hladinu a odkrývání plochu se strukturami. Sarkofág drží, ale svou roli již splnil. Hned jsme se proto vrhli do jeho odstraňování, abychom ušetřili čas při výzkumu. Do půl hodiny byl úspěšně odstraněn. Také aby se to do té doby trochu omylo. Po šesté hodině začala hladina opět nastupovat.
• 20/V 2020: Poprvé po koronavirové krizi jsem vyjel na Plevovce zdokumentovat stav. Od 5. hodinny ranní do 6:30 bylo okolí kamenných struktur nad vodou. Sarkofág nad KSD odolává, sonda KSE se začala odvodnovat kanálkem do erozního koryta, takže se nezanáší sedimenty. Jelikož plocha byla čistá, byla provedena kontrola hřebíků, které vymezují sektor P (s KSD) - kromě jednoho jsou všechny na místě. Po 6. se začal prostor zaplavovat a je dobře zřetelný výškový rozdíl mezi KSD a níže položeným KSF - pro výzkum bude klíčových 15-30 minut navíc pro KSD. U KSF zatím vyčnívají pouze 2 kameny a nejsou přítomny artefakty, takže pro letošní výzkum je jasná priorita KSD. Prostor pod KSA a KSB je silně erodován, zbývají již jen ostrůvky intaktních sedimentů - nálezy tam ale nejsou, kameny také ne. Profil na AC2 drží, podle hřebíku nedochází k jeho rozplavování. Zajímavý nález byl učiněn v prostředním korytě, přibližně 5 m západně od AC2. Byly nalezeny 3 artefakty v intaktních sedimentech. Je otázka, zda-li jde o pokračování AC2, nebo jsme na stopě další koncentraci.
• 13-14/III 2020: Před uvalením karantény jsme vyrazili na výlet po lokalitách, na které bychom se potenciálně mohly zaměřit v připravovanémm grantu. Navštívili jsme tak Jaroslavice, kde by nálezy mohly být pod severovýchodním nárožím zámku. Místo je dnes nepřístupné, za cihlovou zdí, ale mohlo to vypadat podobně, jak jsme zdokumentovali opodál. Další navštívenou lokalitou bylo slepé rameno Dyje u Podmolí, které se topograficky podobá situaci u Mohelna. Místo je zalesněné, průzkum vývratů a děr po zvěři nic nepřinesl. Nicméně jde o zajímavou polohu a je v plánu na něm provést sondáž. Dále byla navštívena podobná poloha na řece Jevišovce u Výrovic - aktuálně zaplavená přehradou. Na závěr jsme navštívili polohu Lavičky na Jihlavě, kde bylo nalezeno několik pozdněpaleolitckých artefaktů.
• 3/III 2020: Náhodou jsme si všimli na datech z Povodí Moravy neplánované odstávky a neprodleně jsme vyrazili na lokalitu. Měli jsme štěstí, bylo to celé nad vodou. Tak jsme odebrali asi 15 kyblů sedimentu ze dna sondy ve čtvercích N12 a N17, které zřejmě věhem výzkumu nebyly zcela dobrány. Získána byla asi stovka artefaktů a koňský zub. Při průzkumu okolí jsme přibližně 6 m od KSE směrem k hladině objevili dva kameny lpící v intaktních sedimentech - že by další kamenná struktura? Další den jsme plánovali pokračovat, ale odstávka bohužel skončila.
• 12/II 2020: Po strastiplné cestě po neupravených zasněžených silnicích jsem s rozbřeskem navštívil Plevovce. Stromy popadané po vichřici mi nedovolily jet poslední úsek autem, tak jsem zavzpomínal na staré časy a slezl po zasněžených skaliscích. Stihl jsem to včas a mohl zkontrolovat sondu, ve které je patrné vyvýšené místo, které zřejmě nebude úplně dobrané, protože z něho trčely dva artefakty. Sarkofág vzdoruje erozi. Podobně i profil na AC2, kde na zaraženém hřebíku není patrný žádný úběr materiálu. V bočním rameni, které ústí do východního koryta, jsem nalezl velký plochý valoun amfibolitu (podobně jako u AC1 a AC2), který pevně vězel v okolním intaktním sedimentu. Žádné artefakty v jeho nejbližším okolí nebyly, ale prošpachtlované místo bylo malé malé a bude třeba se na ně v budoucnu vrátit. Na plochách nejsou patrny žádné pracovní stopy, jen jeho jedna hrana je oštípaná jako kdyby sloužil jako chopper. Obrovský chopper. Moc jsem toho nenasbíral, ale něco přece. Navštívil jsem ještě lokalitu Litovany na řece Rokytné, kde je podobné slepé rameno jako na Plevovcích. Je to ale celé zarostlé (louka, les), na krtincích nic nebylo, takže by se tam muselo sondovat. Místo je to ale pěkné, dokonce si tam někdo zřídil chatu.
• 11/II 2020: Úspěšně probíhají práce na zpracovávání KSE. Hrubotvará industrie z křemene byla částěčně poskládána. Tentokrát máme (na rozdíl od předešlých struktur) sérii otloukačů i hrubých jader.
• Pro naše příznivce je zde kalendář na rok 2020 s motivem Plevovců.
• Pro naše příznivce je zde PF 2020 s motivem výzkumu KSE.
• Nedostali jsme grant, takže v roce 2020 budeme pokračovat v rozpočtovém provizoriu.
• 18/XII 2019: Se svítáním jsem navštívil Plevovce a stihl jsem to tak tak - díra po KSE už byla zalitá vodou, sarkofág byl ještě těsně nad hladinou. Odolává. Stejně tak odolává profil na AC2. V okamžiku, kdy slunce vyhouplo nad kopec, bylo již vse pod vodou.
• 6/XII 2019: Ještě před svítáním jsme byli spolu s Vokem na Plevovcích, ale bylo nám to houby platné, protoze struktury již byly pod vodou. Jakmile bylo trochu světlo, posbírali jsme pár artefaktů z koryt. Voda ale stoupala rychle, takze brzy dosahovala i do koryt. Ve východním korytě, poměrně hodně vysoko ve svahu, byl křemenný úštěp v intaktních sedimentech. Přesunuli jsme se proto do Třesova, na polohu Lavičky. Zde jsme našli několik pozdněpaleolitických artefaktů. Sondáž ukázala, že v pláži jsou podobné svahové sedimenty, jaké známe z Plevovců. Celkově i ta poloha je obdobná Plevovcům. Bohužel místo, které by odpovídalo polohám s paleolitickými nálezy na Plevovcích, je pod hladinou.
• 6/XI 2019: Brzy ráno jsme navštívili lokalitu s ČT a natočili reportáž do seriálu "Duchové míst", který představuje významné archeologické lokality. Sonda KSE je stále viditelná a nezanesená bahnem. Sarkofág nad KSD odolává erozi. Stejně tak profil na AC2.
• 11-13/X 2019: Využili jsme pěkného počasí a vše na chalupě v OH doplavili. Teď nastává další fáze - bude třeba vše spočítat, aktualizovat databázi a vyjet první kompletní plány.
• 27/IX 2019: 14 pytlů proplaveno, zvýva 63.
• 20/IX 2019: V brzkých ranních hodinách jsme navštívili Plevovce a dosud nezkoumanou strukturu (KSD) jsme překryli sarkofágem ze sedimentů - to abychom na nějakou dobu zabránili jeho další erozi. Za hodinu a půl už voda dosahovala k sarkofágu.
• 14/IX 2019: Pytle (82) se sedimentem převezeny na chalupu do Hnátnic. Při té příležitosti bylo 5 proplaveno.
• 3/IX 2019: Po tydnu opět na lokalitě, ráno je voda opět nízko. Žabinec v sondě naznačuje, že po našem výzkumu byla lokalita delší dobu pod vodou. Začínají se čím dál více obnažovat kameny z dosud nezkoumané struktury KSD. Zřejmě bude třeba zorganizovat akci a překrýt jui sarkofágem z okolních sedimentů, aby nedocházelo k jejímu rozplavování dříve, než nějaká delší odstávka umožní regulérní výzkum. Profil na AC2 odolává.
• 28/VIII 2019: Opět vyčerpáno a doděláváme plánovanou plochu. Nakonec jsme ji zvládli vybrat celou. Máme ještě 80 pytlů sedimentu na proplavení, které jsme vynosili a odvezli mimo přehradu.
• 27/VIII 2019: Hladina je ráno na minimu a my opět začínáme vybíráním vody. Nízký stav vydrží až do odpoledne. Proto je možné prokopat větší část plánované plochy, kde předpokládáme pokračování dlažby KSE. Opět jsme ale zaplaveni.
• 26/VIII 2019: Hladina je na minimu, před výzkumem je třeba vybrat vodu. Poté je možno odebírat sediment, voda ale neustále vzlíná. Navíc hladina brzy vystoupala, takže jsme zvládli vybrat jen 1 m čtvereční.
• 25/VIII 2019: Opět jsme na lokalitě a očekáváme plánovanou krátkodonbou odstávku několik dnů po sobě od 6 do 10 hodin.
• 24/VI 2019: Nafotili jsme dronem Plevovce bez vody.
• 23/VI 2019: Nafotili jsme dronem Stránskou skálu IV.
• 22-23/VI 2019: Proplavili jsme zbytek KSD (asi 45 pytlů).
• 21/VI 2019: Ráno jsme navštívili Plevovce a odebrali jsme 14 kýblů sedimentu z prostoru AC2a. Pracobvali jsme opět do zatopení lokality. Tyto jsme následně proplavili.
• 31/V-2/VI 2019: Vyrazili jsme na chalupu, kde jsme (hlavně Ruda) proplavili 38 pytlů sedimentů - takže přibližně polovinu zbývajících pytlů. Některé vzorky, zejména ty ze středu dlážděné plochy, byly hodně bohaté. Předběžně se dá říct, že KSD bude sice mírně odlišná od KSA i KSB, ale ceůlkově zapadá do rámce podobných industrií. Navíc bude obsahovat bohatou hrubotvarou industrii.
• 27/V 2019: Vyrazili jsme na kontrolu, 5:30 byla sonda nad hladinou, ale plná vody. Po vykyblování vody jsme v rychlosti dobrali dva zbývající půlmetrové sektory a napytlovali 10 kyblů bláta. 7:30 již bylá sonda opět pod vodou. Přesunuli jsme se tedy výše a prozkoumali koryta. Profil na AC2a drží, hlavička hřebíku vyčuhuje jen několik milimetrů. V protějšám břehu koryta byl artefakt (u motyčky), ze kterého se vyklubalo jádro na čepelky. 8:30 dosála voda i této polohy a my akci ukončili.
• Bylo to drsné, díky všem, kteří se zapojili - foto a další foto. Zase jsme posunuli naše možnosti o něco dále - v tak krátkých intervalech jsme zvládli detailně prozkoumat plochu 4*3.5m. Úplně na závěr video z dronu, které ukazuje plavení (po zatopení sondy) a pak okolní krajinu (velký soubor -1.57GB).
• 14/V 2019: Ráno byla sonda opět nad vodou, ale nebyla kapacita vykýblovat ji (ca 200 kýblů) a ještě nakopat další sediment. Než jsme vše vybavení umyli a poklidili, bylo to zase zatopeno. Něco málo jsme ještě doplavili (aby se to vešlo do auta) a další várku odvezli, na chalupě je tak celkem 60 pytlů na plavení.
• 13/V 2019: Ráno opět na lokalitě, tentokrát přálo štěstí a sonda byla nad vodou. Rychle jsme tam naběhli, oštítkovali sektory, vyházeli kameny a vybírali sediment - celkem asi 60 kýblů, skoro celou plochu s kameny. Poslední kýbl jsme nabírali už když voda začala sondu zaplavovat, což šlo rychle. To hlavní se ale podařilo zachránit. Prních 29 pytlů sedimentu se odvezlo na chalupu.
• 12/V 2019: Ráno nevyčerpáno, přes noc vyplaveno naše tábořiště.
• 11/V 2019: Ráno nebylo vyčerpáno, sonda byla pod hladinou. Pokračovali jsme proto v proplavovaní napytlovaných sedimentů z KSE. Při začištění profilu v nezatopené části lokality - v sousdaství AC2 - jsme zjistili artefakty v intaktních sedimentech a věnovali se jejich výzkumu. Snad byl získán i vzorek uhlíků na datování.
• 10/V 2019: Ráno bylo sice vyčerpáno na minimum, ale voda začala hned stoupat a v 7 hodin již byla sonda pod hladinou. Podařilo se ale nakopat 29 věder sedimentu, který se mohl přes den proplavit.
• 9/V 2019: Ráno byla sonada opět nad hladinou. Přestože pršelo pokračovali jsme ve výzkumu. I v otřesných podmínách se podařilo prozkoumat okolí georadarem. V 10 hodin ale sonda opět skončila pod hladinou. Provedli jsme alespoň dokumentaci lokality pomocí dronu.
• 8/V 2019: Hladina byla podle plánu na minimu a my začali s výzkumem KSE. Protože hladina byla na minimu do 16 hodin, podařilo se odkrýt přibližně polovinu struktury. Po zdokumentování byla sonda zalita stoupající hladinou.
• 7/V 2019: Navečer jsme přileli na lokalitu, abychom vše připravili na výzkum na následující den. Večer náz zaskočila hladina přehrady, která před půlnocí začala prosakovat do ohniště.
• Dar Yuriho na úspěch květnové akce :)
• 4/IV 2019: Ráno jsem dojel na 6., ale se změnou času na letní byla ještě tma. Sice to bylo ještě těsně nad vodou, ale následně přišlo několik vln a bylo vše pod vodou. Ten nástup je opravdu rychlý, moc času při výzkumu mít nebudeme. Jak probíhá takový příliv, dokumentuje video. Ve vyšších partiích leží popadané stromy a taktéž kadibudka byla trochu přemístěna.
• 19/II 2019: Napotřetí to vyšlo, nové kamenné struktury byly zaměřeny a vyneseny do plánu k KSA a KSB. Již je obnaženo asi 10 kamenů, artefakt mezi nimi ale byl nalezen pouze jeden. Malá upoutávka, jak to bude vypadat během výzkumu, je zde. Neplánovaná odstávka umožnila nejen zaměření, ale i podrobný průzkum celé lokality. Nálezů ale moc nebylo. Následný průzkum protilehlé plošiny Hřebec nic nepřinesl.
• 24/I & 7/2 2019: Dva marné pokusy o zaměření struktur. Ráno v 7 hodin již byla pláž zatopena.
• 11/I 2019: Poprvé v roce 2019 jsme vyrazili na kontrolu Plevovců. Původně jsme chtěli vysbírat vyplavené neolitické artefakty, ale nakonec bylo vše jinak. Na pěkně omyté pláži pod KSA, v místech, kde Peter Milo našel georadarem další potenciální strukturu, byly na povrchu obnažené kameny a mezi nimi artefakty. A o 3,5 m níže další struktura. Nazvali jsme je KSD a KSE a trochu je začistili, abychom mohli provést fotodokumentaci. To se podařilo, ale stoupající hladina nás zastavila. Je třeba začít řešit záchranný výzkum, snad bude brzy nějaká odstávka.
• Tady je roční archeologický kalendář na rok 2019 s pohledem na lokalitu Raškov.
• PF2019
• 16/XII 2018: Poslední letošní návštěva lokality proběhla již v zimních podmínkách. Při průzkumu koryt jsme toho moc nenašli. Hlavním cílem bylo dokopání objektu MMK, což se po několika hodinách podařilo.
• 2/X 2018: Návštěva lokality Macocha se vyplatila, i když pole nebylo upravené. Našlo se jádro těžené ze dvou protilehlých podstav - obdobné nálezům AC1 z Plevovců. SS IV zarostlo řepkou.
• 25/IX 2018: Stagnace hladiny umožnila návštěvu Plevovců. Neolitický objekt je pomalu rozplavován. Ze zajímavých nálezů je možné zmínit mikročepel s otupeným bokem a příčnou retuší z pravého koryta a oštípaný kousek křišťálu z intaktního sedimentu z místa soutoku pravého koryta a jeho levobřežního přítoku kousek bnad AC2. Nález je zajímavý stratigrafickou poozicí - byl výrazně výše než nálezy z nedaleké AC2. To by mohlo naznačovat, že kamenné struktury (křišťál patří ke kamennným strukturám) by mohly být mladší než AC, které by pak spadalu před LGM do pozdní fáze gravettienu (přece jen mezi povrchovými nálezy je zlomek možného hrotu s vrubem). Mezi jinými nálezy je mladohradištní střep (potvrdil R. Procházka) a mladoeneolitický střep (potvrdil L. Šebela).
• 3/IX 2018: Po vydatných deštích začala sběrová sezóna. Několik artefaktů, včetně pěkného mikrojádra, bylo získáno z lokality SS-IV.
• 24/VIII 2018: V brzkých ranních hodinách byla opět navštívena přehrada. Podle očekávání byla hladina nízko, takže bylo možné nejen zdokumentovat nálezy na pláži i v korytech (nic zajímavého nebylo nalezeno, protože většina lokality byla pokryta bahnem), ale také provést ověřovací sondáž v místech anomálií nalezených georadarem. Jedna ze sond skutečně potvrdila přítomnost kamenné struktury neznámého stáří (artefakty nalezeny nebyly), na kterou se v budoucnosti zaměří další výzkum. Je v odlišném typu sedimentu, její souvislost s KSA & KSB není jistá a mohla mít taktéž jinou funkci.
• 19.-22/VI 2018: Proběhl výzkum, který se zaměřil na rozšíření plochy mezi kamennými strukturami. Byly prozkoumány 4 m čevereční a potvrzeno, že se již jedná o periferii. V okolí byl ale proveden radarový průzkum (Peter Milo).Podle předběžných interpretací, které bude třeba ještě ověřit sondou, je nedaleko dosud neporušená struktura a větší plocha, která by mohla být taktéž dlážděná. Vyčistili jsme pravé i levé koryto a materiál proplavili. Za pozornost stojí obsidiánové mikrojádro. Nálezy zejména v v pravém (východním) korytě naznačují přítomnost obou paleolitických fází. V začištěném korytě byl objeven a prozkoumán objekt MMK. Eroze dále pokračuje rychlým tempem a je jen otázkou času, kdy bude narušena další intaktní situace.
• 1/VI 2018: V Cisinau nám S. Covalenco ukázal materál z Raškova, spoustu škrabadel a mikrolitů, které jsou identické s naším Mohelenským materiálem.
• 31/V 2018: Naše malá expedice dosáhla Dněstru a navštívila lokalitu Raškov v Molodově. Ta je tedy na opačném břehu, který kontroluji Rusi, takže jsme vyfotili pouze pohled přes řeku na údolí levobřežního přítoku Dněstru s lokalitami VII a VIII. Taktéž jsme cestou nasbírali vzorky tamních pazourků v údolí řeky Racovita (levobřežní přítok řeky Prut) u Brinzeni.
• 31/I 2018: Byla odevzdána závěrečná zpráva projektu GAČR a monografie o počátku mladého paleolitu na Moravě byla vytištěna. Tím na nějakou dobu upozadím EUP projekt a budu se mít čas více věnovat problematice Plevovců. Dobrá zpráva je, že v termínu 18.-22. 6. je plánována odstavka elektrárny a hladina VN Mohelno bude na minimu. Takže provedeme výzkum, tentokrát snad bude i příjemné počasí.
• 21.12. 2017: Spolu s J. Bartíkem jsme přijeli dokopat objekt MMK a zdokumentovat pokračující erozi. konstatovali jsme zahlubující se koryta do plošiny mezi levým a pravým (s AC2) korytem.
• 18/VII 2017: Návštěva lokality spolu s Y. Demidenkem. Sběr a dokumentace pokračující eroze.
• 20/IV 2017: Problematika kamenných struktur (KSA & KSB) byla přednesena na výroční koneferenci Hugo Obermaier Society for Quaternary Research and Archaeology of the Stone Age v německém Aurichu - LGM paved structures from Mohelno in the Czech-Moravian Highlands.
• 4/IV 2017: První návštěva lokality v roce 2017. Využili jsme krátké plánované odstávky a vykopali dva metry čtvereční na okraji KSB. Materiál byl v pytlech ovezen na proplavení. Při průzkumu koryt se nám podařilo zachytit narušený neolitický objekt. Ten jsme částečně prozkoumali a nyní máme bezpečně doloženo osídlení ze staršího stupně kultury s moravskou malovanou keramikou.
• 9/XII 2016: Poslední letošní navštěva Plevovců. Přijeli jsme za svítání, ještě nebylo pořádné světlo a pláž už byla pod vodou. Bohužel zrovna tento den to v noci měli až v lese a brzy ráno, poté co naplnili horní nádrž, začali pouštět vodu zase zpět do dolní. Prozkoumali jsme alespoň koryta, ale nic zajímavého jsme neobjevili.
• 14/VI 2016: Brzy ráno jsem vyrazil na kontrolu Plevovců - podívat se, co se s lokalitou za dva týdny stalo. Už při příjezdu mě uvítalo rozmetané tábořiště, takže voda dosahovala opět až do boudy. Přijel jsem ale včas (6:45) a hladina byla dosud na minimu. Dokonce níže než během výzkumu, takže lezlo poměrně hodně nalezených kamenů. Náš výzkum byl stále zřetelný, jen o kousek dál ležel velký strom - to by byla během výzkumu docela komplikace. V okolí výzkumu žádné vyplavené artefakty nebyly. Eroze tentokrát zasáhla nejvíce pláž, kde na některých místech bylo naplaveno množství bahna. Bylo možné prohledat také štěrk na konci koryt, který bývá většinou pod hladinou. Moc nálezů tam ale nebylo. Stejně tak v korytě nad AC2. Takže hlavní úspěch cesty byl dovoz nových plavících sít do Mohelna, kde stále čeká 80 putlů sedimentu.
• 31/V-2/VI 2016: Využili jsme plánované odstávky přečerpávací elektrárny, během které byla hladina VD Mohelno držena několik dnů na úrovni minimálního nadržení. Po více než 2 letech jsme se vrátili na tábořiště a zprovoznili udírnu. Poprvé jsme měli možnost kopat za pěkého počasí a na částečně oschlé ploše. Zaměřili jsme se hlavně na prozkoumání okrajů KSB. Zjistili jsme pokračování poloh s nálezy. Prokopali jsme 10 metrů čtverečních a získali kolekci téměř 70 zaměřených artefaktů a dosud nespočítané množství drobných artefaktů z výplavu. Za pozornost stojí série škrabadel a mikrolitů. Protože se nám postupně protrhla všechna síta, zbylo nám ještě 83 ptytlů na proplavení - takže počty nejsou zdaleka konečné. Provedli jsme také sondáž v břehu mezi AC1 a AC2, ale nálezy jsme nezachytili. Proplavili jsme i štěrk ze dna koryta nad AC2, odkud byla získána kolekce paleolitických a neolitických artefaktů - za pozornost stojí obsidiánové škrabadlo.
• 21/IV 2016: Po téměř dvou měsících jsme opět navštívili lokalitu. Prostor kamenných struktur ale už byl pod vodou, takže jsme prozkoumali jen koryta.
• 24/II 2016: Navštívili jsme Plevovce kde jsme dokumentovali pokračující erozi. Pláž a koryta byly bohužel zatopeny. Nicméně na nezatopené části jsme našli další zajímavou kamennou strukturu, jakoby zídku. Nepředpokládáme ale její paleolitické stáří, artefakty tam v okolí nebyly. Byly tam ale i další hromady kamení, které pravděpodobně budou souviset se středověkým/novověkým využitím lokality. Voda ale opakovaně zasahovala hluboko do lesa - její úroveň nejlépe dokumentují stopy na kadibudce. Takze příště budeme muset raději tábořit o něco výše.
• Rok 2016 pro Mohelno začíná docela příznivě - obrázek z našeho článku o výzkumu v Mohelně pro Project Gallery britského časopisu Antiquity byl použit na titulní straně Facebooku Antiquity Journal Fotka tam byla v dobe od 7. prosince 2015 do 17. února 2016 - teď už je k vidění pouze jako printscreen.
• Tady je roční archeologický kalendář na rok 2016 s motivem oslavy nálezu provrtané ulity na bohunické lokalitě Líšeň/Podolí I.
• PF2016

---

• 7/XII 2015: Naposled v roce 2015 jsme navštívili Plevovce. Dorazili jsme nad ránem, lokalita byla v mlze, ale hladina byla na minimu, takže jsme po dlouhé době měli možnost sbírat i na okraji pláže. Zdokumentovali jsme pokračující erozi. Koryta jsou vyčištěná, v okolí AC2 je odstraněné bahýnko, které tam vždy bylo, až na intaktní sediment. Nic v něm ale nebylo. O něco výše proti proudu eroze po letech odhalila naši první sondu z roku 2011. Ve břehu lemujícím východní okraj pláže byly na dvou místech nalezeny artefakty lpící v intaktních sedimentech. Za pozornost stojí nález dvou artefaktů ve vzdálenosti přibližně 5 m od AC1. Jeden z nálezů z tohoto místa je dvoupodstavové jádro s připravenými zády, které je identické s nálezy z AC1. Povrch mezi erozními koryty je zbaven rostlinného pokryvu a začínají se v něm tvořit korýtka. Voda dosahuje až hluboko do lesa, kde je odstraněné listí a dá se tam mezi stromy sbírat. Naše tábořiště u chaty bylo vyplavené, na chatě je ráfek ve výšce asi 30 cm - takže příště s volbou tábořiště pozor!
• 23/X 2015: Ještě jednou jsem prosbíral Stránskou skálu IV. Nalezl jsem sice jen 3 artefakty a prst koně. Jedním z artefaktů byl zlomek mikrojádra a druhým mikročepel s otupeným bokem - druhý takový artefakt z lokality.
• 6/X 2015: Za rozbřesku jsme navštívili Plevovce. Tentokrát byla voda vyčerpána, ale rychle stoupala. Přesto jsme posbírali několik artefaktů a zdokumentovali erozi.
• 23/IX 2015: Na mezinárodní konferenci “PREHISTORIC HUNTER-GATHERERS AND FARMERS IN THE ADRIATIC AND NEIGHBOURING REGIONS”, která se konala v chorvatské Kaštele (poblíž Splitu) byl představen poster prezentující dosavadní poznatky o Plevovcích - “Underwater digging at Epigravettian site Mohelno in Moravia”.
• 28/VIII 2015: Spolu s Y. Demidenkem jsme v doprovody G. Trnky navštívili rakouskou lokalitu Rosenburg, odkud pochází kolekce podobná Plevovcům. Lokalita je stejně situovaná na plošině blízko řeky Kampy a obklopena skalnatými srázy. Materiál je podobný, opět se vyskytují mikrolitické nástroje velmi drobných rozměrů.
• 12/VIII 2015: V brzkých ranních hodinách jsme spolu se zahraničními kolegy (L. Nejman z Austrálie, Y. Demidenko a R. Koropetskyi' z Ukrajiny) navštívili Plevovce. Bohužel v noci vypadl Temelín a voda nebyla vyčerpána.
• 28/V 2015: Na upozorněni Ing. Blahy o krátké odstávce přečerpávací elektrárny a snížení VD Mohelno na minimální kótu jsme opět vyrazili na lokalitu. Skutečně, hladina byla nejníže, jak jsme ji dosud viděli, a my měli možnost projít se po sedimentech, které byly splaveny z lokality a ukloženy v místě, které bývá většinou pod hladinou. Zdokumentovali jsme také obnažené hřebíky z výzkumu v roce 2014 - eroze ubrala asi 5 cm mocnou vrstvu. AC1 se již taky rozplavuje a za chvíli zmizí. Jako bonus jsme v místě, které bývá normálně zatopeno, našli amfibolitovou podložku z AC2. Pořídili jsme panoramatický snímek protilehlé polohy Hřebec.
• 8/V 2015: Brzy ráno jsme dorazil na inspekci Plevovců. Kamenné struktury již byly zaplaveny, horní část pláže a koryta ještě ne. Tak jsme tam posbírali pár artefaktů. Haldy z AC1 byly po měsíci dost rozplavené, ale moc nálezů v nich nebylo. Navštívili jsme ještě Horákov-Macochu, ale lokalita již byla zarostlá.
• 6/V 2015: Přednášku o Plevovcích jsme přednesli na konferenci GEPAARD 2015. Přité příležitosti jsme měli možnost studovat analogickou kolekci z lokality Nitra III - zas až tak podobná ta kolekce ale není a tamní obsidián je ze zdroje Karpaty 2.
• 20/4 2015: Poprvé jsme měli možnost vidět analogickou kolekci k našim kamenným strukturám. Díky Yurimu Demidenkovi, který nám do Lvova přivezl materiál z jeho výzkumu lokality Anetovka I na Ukrajině. Skutečnost předčila očekávání, je to skutečně úplně to samé. Strmá škarabadla, která sloužila jako jádra na výrobu úplně identických mikrolitických nástrojů. Ještě najít ulitu fosilního plže a udělat skládanku podobnou Yuriho skládance z lokality Siruen I. Takže přestože ve Lvově je počasí vskutku aprílové, máme důvod k radosti - naše intuice se potvrdila.
• 9/IV 2015: S rozbřeskem jsme dorazili na Plevovce. Voda byla na minimu a bylo možné prozkoumat i pláž. Moc nálezů ale nebylo, možná to způsobila snížená viditelnost. Využili jsme čas a dokopali poslední zbytky AC1. Kupodivu jsme získali ještě dost nálezů, mimo jiné jednu čepelku s otupeným bokem a kolekci čtyř bipolárních jader, která ležela na periferii koncentrace. Protože stromy zatím nemají listy a okolní svahy byly dobře viditelné, udělali jsme panoramatické foto "amfiteátru". Následně jsme navštívili výchoz plazmy u Dukovan, který mohl být využíván jako zdroj suroviny u kamenných struktur. Na jeho okraji jsme k našemu údivu našli zdroj barviv, která máme doložena v prostoru kamenných struktur. Takže využívání surovin z tohoto zdroje je hodně pravděpodobné. Vzdálenost od Plevovců je vzdušnou čarou 5,4 km.
• 30/III 2015: Po více jak 15 letech jsme se vrátili na lokalitu Horákov-Macocha. Ne z nostalgie, ale proto, ze soubor z této lokality je hodně podobný AC1 a AC2 z Plevovců. Nalezli jsme 4 čepele, opět vyrobené z glaciálu a nápadně rovné (bez prohnutí v podélné ose). Lokalitě se ai budeme věnovat, bohužel je tom již zaseto. Tak snad se tam dostaneme ještě než to bude úplně zelené.
• 17/III 2015. Na lokalitu jsme dorazili těsně po svítání a hladina už začala rychle stoupat. Vyžili jsme možnosti a během hodiny a půl jsme prozkoumali další metr čtvereční sedimentu v prostoru konecentrace 1. Pracovali jsme do poslední chvíle, než byla lokalita zcela zaplavena. Z nálezů stojí za pozornost 10 cm dlouha čepel.
• 7&11/III 2015. Nadvakrát jsme se pokusili o dokopaní koncentrace 1 - ale v oba dva dny byla voda v nádrži příliš vysoko a lokalita byla zaplavena. Tak jsme alespoň zdokumentovali výchoz plazmy na katastru Dukovan v trati Vinohrádky. Přestože jsme doložili pouze neolitické osídlení (MMK), s ohledem na kvalitu suroviny právě tento zdroj mohl být využíván i v paleolitu.
• pozvánka na konferenci GEPAARD 2015.
• 18/II 2015. Roztátý sníh umožnil návštěvu Stránské skály IV. Nic jsem ale nenašel, jen nějakou sondu vyhloubenou v těsném sousedství výzkumu z let 1995-1996.
• 14/II 2015. Prošel jsem důkladně materiál s Plevovců Koncentrace 1, pláže a z koryt. Podařilo se mi přiložit čepel na jádro z koncentrace 1, kterou od teď budeme nazývat AC1 (Artifact Cluster 1). Taky se mi podařilo složit zlomené škrabadlo z pláže. AC1 jsem kompletně nakreslil a připravujeme publikaci.
• 10/II 2015. Letošní první cesta na Plevovce. Provedli jsme opět sběr na pláži a v korytech a získali drobnou kolekci artefaktů. Dále jsme prokopali další přibližně jedem metr čtvereční v prostoru koncentrace 1. Nálezy, i když ne tak hojné, směrem dále do profilu stále pokračují. Podařilo se ale získat dva artefakty, které náš pohled na fáze osídlení lokality ještě více komplikují. První našel Marcel již dříve - kruhovou úseč - a druhý Petr K. dnes - hrotitá čepel s otupeným bokem. Oba artefakty jsou nepatinované. Že bychom tam měli ještě pozdní paleolit/mezolit?
• Další výzkum plánujeme předběžně na 9. 2. 2015 v souvislosti s přednáškou v Hrotovicich.
• Roční kalendář na rok 2015 s motivem Plevovců.

---

• 17/XII 2014: Uskutečnili jsme poslední návštěvu lokality v roce 2014. Na lokalitu jsme dorazili po svítání a měli jsme možnost sbírat i na spodní části pláže pod kamennými strukturami. Sediment už byl v této oblasti odplaven až na spraš, takže v tomto prostoru již nelze nálezy očekávat. I v dalších částech lokality byla znatelná intenzivní eroze. Oproti minule návštěvě byla více obnažena kamenná struktura C. V jejím prostoru ale nebyly získány žádné nálezy - zřejmě tedy jde o jiný typ (jinou funkci) než v případě struktur A a B. Když nad lokalitu vyšlo slunce, byla již oblast se strukturami pod hladinou a my se přesunuli k průzkumu koryt. Voda dále stoupala a my jsme přikročili k rychlému výzkumu koncentrace 1. Voda se ale nezadržitelně přibližovala. Z profilu jsme získali kolekci 20 artefaktů a řadu drobných šupin. Poté, co voda dosáhla k našemu výzkumu, jsme lokalitu opustili.
• 28/XI 2014: Na konferneci Kvartér 2014 bude přednesena přednáška o výzkumu na Plevovcích. Jeji předběžná verze je k dispozici zde.
• 4/XI 2014: Po nějaké době jsme se rozhodli zajet zkontrolovat aktuální situaci na Plevovcích. Na lokalitu jsme dorazili se svítáním a hned jsme provedli povrchový průzkum, kterým jsme získali asi tři desítky artefaktů. Zdokumentovali jsme stav možné kamenné struktury C, která je oproti minulé návštěvě narušena erozí. Protože jsme ale na místě žádné artefaky nenašli, je otázka zda-li se skutečně jedná o kamennou struktoru obdobnou KSA a KSB. Využili jsme situace, kdy hladina byla na minimu a nezvedala se a zaměřili jsme se na prostor koncentrace 1. Začistili jsme profil a prozkoumali přibližně 2 metry krychlové sedimentu. Z intaktních sedimentů jsme získali kolekci kolekci přibližně stovky artefaktů včetně pěti mikročepelek s otupeným bokem. Zajímavý byl nález amfibolitového plochého valounu se stopami úderů, který sloužil jako podložka. Stopy barviva na ní nalezeny nebyly. Eroze je v poslední době dost intenzivní a voda zasahuje až několik metrů do lesa.
• Pozvánka na přednášku, která se uskuteční 4. listopadu v Třebíči. Předběžná verze přednášky je zde.
• 24/IX 2014: Po vice než dvou měsících jsme vyrazili na kontrolu. Na lokalitu jsme dojeli za svítání, ale voda sahala přesně do úrovně koncentrace 1. Proto jsme nelenili a nakopali několik kýblů, které jsme za ústupu před stoupající hladinou proplavili. Nalezli jsme pouze několik odštěpků. Podstatná informace ale je, že koncentrace 1 pokračuje dále do profilu. Přestože se po rozplynutí mlhy udělal pěkný den, i koryta už byla zaplavena.
• 9/VII 2014: Po příjezdu na lokalitu jsme bohužel zjistili, že v noci byla znovu zaplavena. Překvapila nás intenzita eroze, která nastala během půl dne - je dobře viditelná při porovnání profilu koncentrace 1 s fotografií ze včerejšího dne. Vzhledem k nepříznivé situaci jsme se vypravili zdokumentovat zdroj křišťálu, který je situován na plošině 500 m jižně od lokality. V lesní cestě jsme našli řadu úlomků a dokonce se nám podařilo objevit žílu. Křišťál z tohoto zdroje (nebo z nějakého podobného zdroje v okolí) byl na lokalitě nepochybně využíván - podařilo se nám najít úlomky zcela čirého křišťálu i méně kvalitní suroviny, které odpovídají artefaktům z prostoru kamenných struktur. Některé kusy mají zřetelné krystalové plochy.
• 8/VII 2014: Po měsíci jsme navštívili Plevovce, protože jsme se dozvěděli, že hladina byla nějakou dobu snížena. Skutečně, hladina byla nízko, pláž byla suchá a erozními koryty netekla voda. Nálezů ale moc nebylo. Sondy byly zaplněny bahnem. Začistili jsme profil a odebrali sloupec sedimentů na geologickou analýzu. Na profilu je pěkně vidět, že nálezy (situované v horní polovině profilu) leží ve svahových sedimentech, které nasedají na vápnitou spraš. Zdokumentovali jsme pokračující erozi. V profilu sondy na koncentraci 1 jsme našli několik artefaktů. Přejeli jsme ještě na druhý břeh a provedli průzkum obnažených svahů na Hřebci. Nálezy jsme ale nezachytili.
• 26/VI 2014: Mikuláš Jurda z katerdy antropologie MU nám vytvořil 3D model KSB, takže v budoucnu by neměl být problém s věrným tiskem nálezové situace na 3D tiskárně - například pro výstavní účely. Náhled na výsledek je v této animaci.
• 6/VI 2014: Po dvou měsících jsme navštívili Plevovce. Zdokumentovali jsme stav prokopané plochy a možné kamenné struktury C. S vyjímkou horní části erozního koryta jsme moc artefaktů nenašli.
• 29/V 2014: Návštěva lokality Ságvár - ve stěně zářezu úvozové cesty bylo dokonce nalezeno několik sobích zubů.
• 28/V 2014: Návštěva zdrojů radiolaritu typu Szentgál a sběr srovnávací kolekce. Výchozy jsou situovány v prostoru vápencového návrší a jsou tam patrny stopy neolitické těžby (haldy, deprese, kusy radiolaritu i artefakty).
• 20/V 2014: Cestou na Balkán, kam jsem jel mimo jiné hledat analogie k mikrolitům z Plevovců, jsem projížděl podél Dunaje Železnými vraty. Při té příležitosti jsem navštívil muzeum v Lepenském Viru, Srbsko. Příklad prezentací kamenných struktur, které byly přemístěny z území zaplaveného přehradou na Dunaji do moderního pavilonu. Škoda, že tady o to nemá žádné muzeum zájem.
• 11/V 2014: Výzkum byl úspěšně ukončen. Předběžný plánek kamenné struktury B naznačuje stejné metrické parametry i roptyl nálezů jako v případě kamenné struktury A. Výzkumem bylo získáno 365 zaměřených artefaktů a dalších 2559 převážně drobných artefaktů bylo nalezeno ve výplavech. Za pozornost stojí opět specifické drobné mikrolity, z nichž několik bylo zdokumentováno pod světelným mikroskopem - foto 1, foto 2, foto 3, foto 4, foto 5, foto 6, foto 7, foto 8. Zajímavá je surovinová skladba, které dominuje křišťál/křemen, který doplňují eratický silicit, lokální křemičité hmoty (zvětraliny), rohovec typu Krumlovský les a radiolarit makroskopicky připomínající typ Szentgál. Při pohledu z nedalekého výšinného sídliště jevišovické kultury je patrná vzájemná poloha ploch zkoumaných v letech 2013 a 2014. Veškerý prokopaný sediment byl plaven na sítech s rozměrem oka 2 mm. Večery jsme trávili v tábořišti u ohně. Ve čtvrtek byla celá kamenná struktura začištěna. a dokumentována. Při této příležitosti nás navštívili kolegové archeologové a ing. Blaha z elektrárny. V pátek jsme dokončili rozebírání struktury a výzkum sedimentů pod kameny a natočili zprávu pro Českou televizi. V průběhu výzkumu jsme prozkoumali i protější břeh, odkud bylo dříve získáno několik nálezů. Tentokrát jsme ale nic nenašli.
• 10/IV 2014: Zatímco jsme finišovali na výzkumu a přijímali navštěvy kolegů archeologů a zástupců médií, na Archeologickém ústavu shořel web-server. Jelikož kvůli různým komplikacím nebyl v provozu do konce května, jsou hlavní výsledky výzkumu shrnuty v následné krátké fotogalerii.
• 8/IV 2014: Plocha již téměř vyschla. Pokračujeme v odkrývání kamenné struktury B. V industrii tentokrát převažuje křemen a křišťál. Dnešní déšt se nám naštěstí vyhnul.
• 6/IV 2014: Začínáme přesun na Plevovce. První skupina už tam dnes bude spát. Další skupiny dorazí zítra ráno. Cesta je docela prujezdna, horší to bude, jestli zaprší. Když jsme sjeli dolů, zjistili jsme, že hladina je nízko a lokalita je na suchu. Ja to ale hodně rozbahněné, snad to do zítřka trochu oschne.
• 11/III 2014: přípravy na výzkum, který letos proběhne v termínu 7.-11. dubna, finišují. Leták se základními informacemi o výzkumu je k dispozici zde, pozvánka na archeologickou komisi je zde a pozvánka pro média je zde.
• 1. a 2/III 2014 jsme využili přívětivého jarního počasí a opět navštívili Plevovce. Vysoká hladina vody v nádrži ale návštěvu vlastní lokality neumožnila. Tak jsme alespoň udělali několik snímků z protilehlého břehu, konkrétně z vyhlídky pod Rabštejnem odkud Martin Kuča nalezl historický pohled na staré pohlednici. Dnes výhledu brání stromy a kříž je v rozvalinách, ale i tak je patrná poloha Plevovců mírně zakrytá návrším mezi vyhlídkou a Plevovci.
• 25/II 2014: jsem navštívil další lokalitu datovanou do období těsně před nástupem LGM - Stránskou skálu IV. Nalezl jsem drobnou kolekci artefaktů, z nichž zaujme klínové mikjádro pro těžbu mikročepelí tlakem. Rozptýleny na poli ležely i fragmenty osteologického materiálu včetně koňských zubů.
• 19/I 2014 jsme navštívili Plevovce. Hladina byla velmi nízko, takže jsme mohli sbírat i pod pláží v místech, která jsou běžně zatopená. Bylo nádherné lednové počasí a strávili jsme tam skoro celé dopoledne. Našli jsme pěknou kolekci artefaktů, za pozornost stojí kolekce křišťálu s několika nástroji. Hrany naší sondy jsou stále jasně patrné a překryv kamenné struktury 2 odolává.
• 18/I 2014 byla pře poměrně zaplněným sálem restaurace U Staňků přednesena přednáška o významu paleolitických lokalit mohelenského regionu. PowerPointová prezentace je zde.
• 18/I 2014 v 17 hodin v restauraci U Staňků v Mohelně proběhne přednáška nazvaná Mohelno v poslední době ledové. Vstup je bezplatný a všichni jsou srdečně zváni.
• 30/XI 2013: V rámci exkurze studentů Masarykovy univerzity po lokalitách v regionu jsme navštívili Plevovce. Ještě kolem 9. hodiny ranní byla voda na minimu a my jsme mohli provést průzkum a dokumentaci lokality. Získali jsme drobnou kolekci artefaktů. Val navršený nad kamennou strukturou B zatím odolává. Profil v erozním korytě také dosud nebyl rozplaven.
• 7/X 2013: Brzy ráno jsme navštívili lokalitu. Poté, co se rozplynula mlha a bylo možné provést průzkum, jsme zjistili, že voda už zaplavuje naši sondu na koncentraci 3. Proto jsme se zaměřili na rychlý průzkum erozních koryt v jejím okolí. Stoupající hladina přehrady nás ale brzy vytlačila do horních partií lokality, kde jsme zkoumali erozní koryta, kterými stále protékala voda. Získali jsme řadu nálezů zejména z prostoru koncentrace 2. Několik vyplavených artefaktů jsme získali i z prostoru sondy na koncentarci 1. Při detailním průzkumu pláže jsme v blízkosti stávajících kamenných struktur objevili možnou kamennou strukturu 3..
• 1/X 2013: Získané mikrolity jsou opravdu zajímavé. Několik jsme jich dnes vyfotili pod stereomikroskopem. Výsledky jsou zde mikrolity hrotité (ten vlevo má délku 9 mm!) a mikrolity další.
• Zrekapitulujeme-li výsledky výzkumu v termínu 12.-14. září 2013, můžeme konstatovat, že se nám v obtížných podmínkách podařilo odkrýt a zdokumentovat strukturu složenou z volně ložených plochých kamenů, které byly posbírány v blízkém okolí lokality. V prostoru této struktury se výrazně koncentrují archeologické nálezy, dále od ní počet těchto nálezů výrazně klesá. Zdá se tedy, že zde musel působit bariérový efekt a struktury proto interpretujeme jako dlažby uvnitř obydlí. Kolekce nástrojů sestává ze série tří strmě retušovaných škrabadel, dvou odštěpovačů, vrubu, rydla a série drobných mikrolitických nástrojů, které nemají na Moravě obdoby. Na lokalitě byl hojně zpracováván krystalický křišťál, jehož zdroje leží hlouběji ve Vysočině. Jeho úštěpy tvoří přibližně čtvrtinu artefaktů. Co se týče získaného osteologického materiálu, byly získány pozůstatky (zejména fragmenty zubů) chladnomilné fauny, která odpovídá předběžné dataci lokality do období po posledním glaciálním maximu (ca 15-19 000 let před současností) a otevřené stepní až tundrovitou krajině: soba polárního, koně sprašového, lišky polární a hryzce. Z povrchových nálezů stojí za pozornost hrot typu La Gravette z koncentrace 2. Nezbývá než doufat, že bude možné v brzké době prozkoumat i kamennou strukturu 2, pokud možno za lepších podmínek.
• 14/IX 2013: Začali jsme od brzkého rána. Výzkum komplikuje deštivé počasí. Odtranili jsme kameny a dokončili výzkum sedimentů mezi nimi a pod nimi. Také jsme dokončili plavení. Lokalitu jsme opustili v poledne.
• 13/IX 2013: Vodní hladina byla snížena na minimum, což nám umožnilo průzkum štěrků, které jsou běžně pod hladinou, a které obsahují přemístěné artefakty. Pracovali jsme od časného rána, abychom byli schopni zdokumentovat začistěnou kamennou strukturu č. 1 v pozdním odpoledni.
• 12/IX 2013: Hladina konečně klesla! Přesně na den tři měsíce po naší poslední návštěvě dna přehradní nádrže jsme znovu spatřili kamenné struktury. Přežily! Pláž se pomalu odvodňovala, což komplikovalo výzkum, protože v odkrytých sektorech neustále stoupala voda. S výzkumem kamenné struktury č. 1, která se ještě nacházela v bahnitém sedimetu, jsme začali od brzkého rána a pokračovali do západu slunce. Kamenná struktura č. 2 byla lehce začistěna a nechána pro budoucí výzkum.
• 11/IX 2013: Nedostatek výkonu v energetické soustavě ČR způsobil, že hladina byla příliš vysoko a výzkum nebylo možné začít. Vodní hladina bude snížena až během noci ze středy na čtvrtek. Na lokalitu se proto přemístíme už ve středu odpoledne, abychom ve čtvrtek mohli začít od časného rána. Výzkum musíme zvládnout za tři dny, bez ohledu na počasí. Držte nám palce!
• Záchranný archeologický výzkum lokality Mohelno-Plevovce by měl propběhnout v týdnu od 9. září. Všechny zájemce proto zveme na den otevřených dveří, který se uskuteční 12. 9. ve 13:00.
• 3/VII 2013: Navštívili jsme hlavní budovu přečerpávací elektrárny, kde jsme diskutovali podmínky záchranného výzkumu na lokalitě Plevovce. Výzkum je předběžně naplánován na druhý zářiový den. Na zpáteční cestě jsme ještě navštívili lokalitu Plevovce. Přestože už byla částečně pod vodou (bohužel zrovna kamenné struktury), prozkoumali jsme alespoň erozní koryta, odkud jsme získali malou kolekci artefaktů včetně mikročepele s otupeným bokem a příčnou retuší (obdélník, z koncentrace 2). Protože takový artefakt je charakteristický pro magdalénien, kulturní klasifikace lokality se komplikuje.
• 12/VI 2013: Opět jsme navštívili lokalitu Mohelno-Plevovce, na které jsme prozkoumali erozní koryta a v prostoru koncentrace 2 jsme získali malou kolekci artefaktů obsahující protisměrně těžené jádro. Hlavním úkolem průzkumu ale byla dokumentace míry eroze kamenných struktur, které byly objeveny v minulém roce. V jejich prostoru jsme nalezli několik artefaktů, z nichž několik bylo vyrobeno z křišťálu. Otočili jsme jeden z kamenů a objevili jsme jamku vyplněnou černou půdou obsahující malé kamenné artefakty, zvětralý sobí zub, liščí zub, drobné hrudky červeného barviva, spálené kosti a uhlíky - konečně máme materiál na radiokarbonové datování.
• PF 2013! Zde je také k dispozic archeologický nástěnný kalendář.
• Prezentace o lokalitě Plevovce byla prezentována na konferenci Kvartér2012 v Brně.
• 28/XI 2012: Opět jsme navšívili lokalitu Plevovce, kde jsme získali malé kolekce artefaktů ze všech tří stratifikovaných koncentrací. Průzkum jsme zahájili velmi brzy ráno, hned po východu slunce, kdy byla vodní hladina nízko, a zdokumentovali jsme pokračující erozi sediementů a rozplavování kamenných struktur. Možné kamenné struktury (ploché kameny) byly zjištěny také v prostoru koncentrace 2. Po dvou hodinách byly kamenné struktury zaplaveny stoupající vodou.
• 8/X 2012: Pokračovali jsme v průzkumu Plevovců. V bahně jsme hřebíky vytyčili permanentní síť pro další průzkumy a zdokumentovali jsme struktury postavené z plochých kamenů (dlažba, stěny?), osamocené kameny v jejich okolí a artefakty v prostoru těchto kamenných struktur. V dokumentaci struktur hodláme periodicky pokračovat do té doby, než budou rozplaveny.
• 16/VIII 2012: Další den jsme lokalitu navštívili znovu. Hladina byla překvapivě nízko a naše sonda 1 byla nad hladinou. Objevili jsme struktury z kamenů, které v navátých sedimentech působí cizorodě a dá se předpokládat, že je musel vytvořit člověk. Bohužel hladina začala pomalu stoupat. Ve spěchu jsme proto prozkoumali zatím nezaplavená koryta a objevili jsme druhou koncentraci paleolitických artefaktů v intaktních sedimentech. Poloha byla označena jako sonda 2 a kolekce zahrnuje škrabadlo složené ze dvou kusů nalezených ve vzdálenosti 1 m. Stoupající voda však brzy místo nálezu zaplavila. Proto jsme zaměřili již jen mocnost odplavených sedimentů. Skončili jsme, když stoupající voda začala zaplavovat náš stativ ...
• 15/VIII 2012: Navštívili jsme lokalitu, ale hladina byla příliš vysoko a naše sonda 1 byla pod vodou..
• 14/VII 2012: V deštivém počasí náš malý tým provedl průzkum intaktních sedimentů na lokalitě Mohelno-Plevovce. Byly konečně! získány artefakty z in situ. Výzkumem plochy 3 x 1 m byla získána kolekce 55 artefaktů, která obsahovala i tři mikročepele s otupeným bokem. Povrchovým průzkumem v okolí bylo získáno dalších 20 artefaktů včetně několika kusů vyrobených z křišťálu. Povrchový průzkum byl také podpořen čerpadlem poháněným elektrocentrálou.
• 2/IV 2012: Byla zdokumentována nová erozní koryta a ps spolu s TerR objevili první artefakty v intaktních sedimentech.
• 20/V 2011: Provedli jsme sérii sond na břehu přehradní nádrže, kde byly dříve získány vyplavené nálezy . Přestože jsme začistili několik profilů v rámci lokality, otázka stratigrafické pozice nálezů nebyla vyřešena. Povrchové nálezy dokládají, že strategická poloha lokality na vyvýšené plošině nad řekou byla výhodná pro osídlení v době paleolitu, neolitu, eneolitu a snad i starší době bronzové.
• 13/IV 2011: Poprvé jsme navštívili lokalitu. Zjistili jsme intenzivní erozi pokryvných sedimentů, nalezli jsme vyplavené kamenné artefakty i fosilní kost ve spraši.